Lenka Březinová – Mezi kresbou a malbou
V pražské výstavní síni – Galerii při Obchodu s ručním papírem na Uhelném trhu č.9.- prezentuje od 2. do 26. března výběr ze své současné tvorby Lenka Březinová / 1956 /. Monografickou výstavou se pražskému publiku představuje poprvé, čtyři její dosavadní samostatné výstavy proběhly v rámci karlovarského regionu, dalších výstav /Salon Millenium Karlovy Vary, Intersalony 5. a 6. České Budějovice, 2. Středoevropské bienále kresby Plzeň / se zúčastnila. Českobudějovický Intersalon 6. v roce 2002 jí vynesl Cenu statutárního města České Budějovice. Autorka žije v Sokolově a působí na propagačním oddělení Sokolovské uhelné akciové společnosti, která vzácně oceňuje a podporuje i její volnou tvorbu.
Lenka Březinová, absolventka Střední průmyslové školy keramické v Karlových Varech, začala svou volnou tvorbu systematicky rozvíjet od roku 1992, nejdříve v kresbách a obrazových kompozicích. Od počátku byla její tvorba vzdálena jakékoliv popisnosti a literárnosti. Šlo vždy o oproštěné, světlem odhmotněné útvary, často geometrického charakteru ve světlé, vzdušné barevnosti. Ve své současné tvorbě, kterou autorka zařazuje na rozhraní mezi kresbou a obrazem, uplatňuje už Lenka Březinová svůj nový, osobitý výtvarný projev, který je v plném souladu s meditativním zaměřením obsahu. Jako podklad používá bílý papír, který nejlépe přijímá a zhodnocuje jemnou strukturu – doteky polosuchého štětce s monochromní temperou. Zásahy do poddajné plochy papíru / zdrsnění, nařezávání /, zatírané toutéž barvou dodávají subtilnímu, splývavému projevu kompoziční určitosti. Pevná, hmotná podložka pak vytváří pro každý z listů vlastní vymezený prostor působení, dodává mu charakter svébytného objektu. Adjustace, bez použití krycího skla, zdůrazňuje ještě obnaženou zranitelnost tohoto komorního projevu. Ve svém úhrnu představují abstraktní kompozice Lenky Březinové záznamy obtížně definovatelných dějů, stavů a pocitů. Nehlučné plynutí, posouvání, vzpínání a protínání kompozičních prvků provází neustále fenomén světla. Prozařuje, odhmotňuje, vytváří ohniska směřování, zdůrazňuje meditativní rysy této tvorby. Jednotlivé kompozice nemají názvy, autorka je označuje čísly, daty jejich vzniku. Každá z nich a obzvláště jejich komplex, vytváří působivou atmosféru tichého soustředění a odpoutání. Tvorbu, k níž autorka přistupuje s maximální odpovědností a pravdivostí, by snad nejspíše bylo možno nazvat výtvarnými meditacemi.
K výslednému účinku výstavy přispívá vzácně ojedinělý prostor výstavní síně – části někdejší gotické kaple - se vznosnou žebrovou klenbou. Její vzepjetí spolu s bílými plochami stěn ještě podtrhuje a stupňuje vyznění vystavených artefaktů. Prozaické označení mateřského zařízení galerie – Obchod s ručním papírem a písařství – skrývá nadmíru ušlechtilou a užitečnou koncepci obou provozovatelů, Miloslavy Prokůpkové a Miroslava Jirsy: využít duchovního náboje tohoto prostředí i bezprostředního sousedství krásného ručního papíru pro prezentaci a umocnění křehkého žánru kresby, a to nejen renomovaných, ale i nově a v regionech objevovaných autorů.
Zdenka Čepeláková
